DUCHOVNÍ

SLOVO:

  

30. neděle v mezidobí

    

29. neděle v mezidobí

    

27. neděle v mezidobí

    

25. neděle v mezidobí

    

24. neděle v mezidobí

    

23. neděle v mezidobí

    

22. neděle v mezidobí

    

21. neděle v mezidobí

    

Nanebevzetí Panny Marie

    

19. neděle v mezidobí

    

18. neděle v mezidobí

    

14. neděle v mezidobí

    

13. neděle v mezidobí

    

 

Úvaha nad evangeliem 29. neděle v liturgickém mezidobí

 

v dnešním evangeliu klade Ježíš apoštolům otázku:

Až přijdu, naleznu na zemi víru?

Je to otázka řečnická. Ježíš nečeká na odpověď, zná ji…  Chce pouze upozornit na podstatnou náležitost, kterou je člověku víra v Krista -- Spasitele.

 Je dobré, umíš-li anglicky, máš-li dobré zaměstnání.

Je užitečné, máš-li vlastní auto, útulný byt.

Je výborné, jsi-li zdráv a zajištěn. Máš-li věrné manželství, šťastnou rodinu, spolehlivé přátele.

K plnému rozvoji osobnosti, tedy ke svému časnému i věčnému štěstí, potřebuješ však ještě něco, co by všemu dávalo smysl, totiž pevnou a živou víru v Boha. Uznáváš to? Můžeš prohlásit, že takovou víru máš? Že ji u tebe nalezne Pán, až přijde?

 

Pán totiž přichází neustále.

Stojím pod noční oblohou,

 pozoruji tisíce hvězd a žasnu nad nádherným vesmírným představením.

Najednou mi na ruku usedne maličká noční můra a mám novou příležitost žasnout, obdivovat přírodu v její mnohotvárnosti, účelnosti a kráse.  

A Ježíš ke mně přichází: Co o tom soudíš? Má k tomu co říci tvá víra?

Jak odpovím?

 Pane, znám teorii o vzniku vesmíru tak zvaným „Velkým třeskem“. (Byla zformulována koncem čtyřicátých let 20. století Georgem Gamowem, jméno jí dal sir Fred Hoyle +2001)

Znám teorii ruského vědce Alexandra Ivanoviče Oparina (+1980) o vzniku života na Zemi (koacerváty).

Znám teorii Angličana Charlese Roberta Darwina (+1882) o evoluci, vývoji živočišných druhů.

Vážím si vědy a jejích výzkumů. Snažím se je sledovat. Vážím si však nade vše své víry a uvědomuji si jistotu, kterou mi dává. A tak vyznávám slovy českého vědce: Vážím si vědy, uznávám evoluci, ale na jejím začátku vidím Stvořitele.

 

Pán přichází neustále.

Jsem ženatý pět let.

Při přípravě na svatbu nám pan farář řekl: Budete-li jen čekat, jaké výhody vám manželství přinese, budete zklamáni. Berte manželství jako službu. Jako radostnou službu z lásky. Ano, ano, nebude to vždy lehké, Bůh však bude s vámi.

Vzali jsme to doslova.  A teď slavíme malé jubileum.

Ježíš ke mně přichází s otázkou:

Jak se v tvém manželství osvědčuje tvá víra?

Jak odpovím?

Pane, když tu dobu probírám nazpět, sleduji také „moderní“ názory na manželství a rodinu a oportunistické „rady“, které hojně poskytují časopisy a televizní i rozhlasové přenosy. Při tom houfně zaměňují lásku za sex a za velkou vadu považují pihu na nose (ne už tolik „pihu“ na duši), Tehdy nepřestávám děkovat Bohu za víru. Ona mi rýsuje Boží plán s lidstvem, v němž je zahrnuto i naše soužití, ona mi ukazuje pravé hodnoty, také však nabídne sílu a pomoc k věrnosti a oběti.

 

Pán přichází neustále.

Ležím v nemocnici.

 Při dopravní nehodě jsem přišel o nohu.  Celé noci jsem nespal. Co bude, až se vrátím domů?  Až se budu učit chodit na protéze, odkázán na stálou pomoc druhých? Bude mít takový život vůbec smysl?

Ježíš přichází a ptá se mne:

Už ti tedy nezbývá nic? Nic už nemá smysl?

Jak odpovím?

Pane, nezlob se na mne pro mé zoufalství,

Byla to tma a tma – nikde sebemenší světélko. Chuděra má žena, trápila se se mnou.

Jednou mi při návštěvě v nemocnici vtiskla do ruky křížek. Položil jsem jej na stolek, co s ním!?

Až ráno jsem jej z dlouhé chvíle vzal do ruky a prohlížel. Začal jsem sbírat drobečky, jež mi zůstaly v paměti po náboženském vyučování.

Byl starý jako já. Nepřišel jen o nohu, přišel o život. Zabili ho z nenávisti.

Co vlastně hlásal lidem?

Život neprohrává, koho nemoc ochromí, smrt předčasně zabije. Život prohrává ten, kdo jej sám zahodí do pekla nenávisti, neřesti, mamonu.

Můj Bože, já jsem tedy neprohrál? I můj život může mít cenu?

 Co mám ale dělat, Ježíši, co mám dělat?

Ježíš se mi dívá do očí:

 Chceš za mnou vejít do plného života? Tady je má rada:           

Připrav se na obtíže, pros Boha o sílu! Netrap se nad tím, co už nemůžeš,

                                                    raduj se z toho, co můžeš!

Jsou trápení, kterých se nemůžeš zbavit: Neproklínej je, nezmítej se pod nimi.

                                                      Nalož si je na ramena!

                                                      Spolehni více na Boží pomoc než na sebe.

Pojď za mnou. Neboj se: Nezakopneš – víra ti bude svítit na cestu!

                                   Nezemdlíš -- naděje tě podepře!

                                   Nezabloudíš – má láska tě dovede k cíli, k domovu tvé duše!

 

Pane Ježíši, přicházej často do mé duše –

 ano, usaď se tam.

A pomoz, ať ti vždy září vstříc má víra!

 

Design and web by Petr Mizera, © 2008