DUCHOVNÍ

SLOVO:

  

25. neděle v mezidobí

    

24. neděle v mezidobí

    

23. neděle v mezidobí

    

22. neděle v mezidobí

    

18. neděle v mezidobí

    

17. neděle v mezidobí

    

16. neděle v mezidobí

    

15. neděle v mezidobí

    

Příprava na diecézní pouť 4

    

Příprava na diecézní pouť 3

    

Příprava na diecézní pouť 2

    

Příprava na diecézní pouť 1

    

 

Příprava na diecézní pouť 4

 

Příprava na diecézní pouť, která se uskuteční 9. června v Sušici a bude věnována tématu Církev a dnešní společnost.

Čtvrtá známka Církve: Apoštolská

Poslední známkou Církve, kterou vyznáváme,je, že naše Církev je apoštolská. Už ze samotného názvu lze vyvodit, že se jedná o Církev, která je založena na dvanácti apoštolech, které si vyvolil Pán Ježíš. Svou veřejnou činnost začal povoláním apoštolů, kteří po dobu Kristova veřejného působení, kdy se projevoval mocnými činy a znameními, se stali jeho svědky. Když začal mluvit v podobenstvích, aby ti kteří vidí, neviděli, a ti kteří slyší, neslyšeli, tak apoštolům podobenství v soukromí vysvětluje, aby jim porozuměli. Stávají se nejen svědky zázraků, ale také autentickými vykladateli. Kristus dal apoštolům zakusit moc, když je posílá po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a oni se vrací nadšení ze zkušenosti, kterou udělali, totiž že i zlí duchové je poslouchají, a že mnohé uzdravili. Ve Skutcích apoštolů se také dozvídáme zprávu, že apoštol Petr dokonce ve jménu Ježíše vzkřísil z mrtvých (Sk 9,36-43). Apoštolům, v čele se sv. Petrem a jeho nástupci, svěřil Kristus vedení Církve: Když Ježíš přišel do končin Cesareje Filipovy, ptal se svých učedníků: "Za koho lidé pokládají Syna člověka?" Oni řekli: "Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků." Řekl jim: "A za koho mne pokládáte vy?" Šimon Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého." Ježíš mu odpověděl: "Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi." (Mt 16,13-19) Nebo na jiném místě říká Kristus Petrovi: Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím." (Lk 22,32). Bylo období, kdy se apoštolové báli. Přesně vyjádřeno jde o dobu po ukřižování Krista až do seslání Ducha svatého. Byli za zavřenými dveřmi, protože stále ještě všechno zcela nepochopili. Teprve po seslání Ducha svatého byli schopni vyjít a neohroženě hlásat radostnou zvěst o vykoupení člověka. Byli k tomu uschopněni jednak tříletou výchovou, ale především dary Ducha svatého, které o Letnicích přijali. Je jednoznačné, že Kristus založil Církev na apoštolské tradici, ve které se předává autentický výklad od očitých svědků událostí okolo utrpení a zmrtvýchvstání Pána Ježíše, který se předává prostřednictvím nástupců apoštolů (biskupů) až do dnešních dnů. Biskupům je svěřen úřad pastýřů a učitelů. Jsou k tomu vybaveni zvláštními dary Ducha svatého. Tyto dary ve spojení s tradicí jsou základem pravosti a živosti výkladu. Můžeme si to přiblížit jednoduchým příkladem z běžného života. Pokud si dva blízcí lidé napíší dopis a třetí osoba si ho přečte, přestože bude napsán rodným jazykem, s největší pravděpodobností mu třetí osoba neporozumí. Budou tam srozumitelná slova, ale jejich obsah bude trochu odlišný. K tomu, abychom bezezbytku porozuměli, budeme potřebovat jednoho, nebo nejlépe oba, kteří si dopis napsali. Bude-li v dopise například vzpomínka na nějaký společný zážitek, bude chybět dostatečně podrobné líčení, které není zapotřebí pisateli a adresátovi, neboť oni dobře znají všechny podrobnosti. Třetí osoba však nikoli. Ke správnému pochopení bude tedy potřeba jejich výkladu, případně jejich odpovědí na dotazy. Z tohoto příkladu je zjevné, proč Kristus založil Církev na dvanácti apoštolech. Nejen že máme k dispozici jejich písemné zaznamenání života Krista, ale také potřebujeme živé působení Ducha svatého k výkladu skrze jejich nástupce. Tak se biskupové stávají autentickými svědky Krista trpícího a vzkříšeného.

 

Design and web by Petr Mizera, © 2008