Příprava na diecézní pouť 4
Příprava na
diecézní pouť, která se uskuteční 9. června v Sušici a bude věnována tématu
Církev a dnešní společnost.
Čtvrtá známka Církve: Apoštolská
Poslední známkou Církve, kterou vyznáváme,je,
že naše Církev je apoštolská. Už ze samotného názvu lze vyvodit, že se jedná o
Církev, která je založena na dvanácti apoštolech, které si vyvolil Pán Ježíš.
Svou veřejnou činnost začal povoláním apoštolů, kteří po dobu Kristova veřejného
působení, kdy se projevoval mocnými činy a znameními, se stali jeho svědky. Když
začal mluvit v podobenstvích, aby ti kteří vidí, neviděli, a ti kteří slyší,
neslyšeli, tak apoštolům podobenství v soukromí vysvětluje, aby jim porozuměli.
Stávají se nejen svědky zázraků, ale také autentickými vykladateli. Kristus dal
apoštolům zakusit moc, když je posílá po dvou do všech měst a míst, kam chtěl
sám přijít, a oni se vrací nadšení ze zkušenosti, kterou udělali, totiž že i zlí
duchové je poslouchají, a že mnohé uzdravili.
Ve Skutcích apoštolů se také dozvídáme zprávu, že apoštol Petr dokonce ve jménu
Ježíše vzkřísil z mrtvých (Sk 9,36-43). Apoštolům, v čele se sv. Petrem a jeho
nástupci, svěřil Kristus vedení Církve: Když Ježíš přišel do končin Cesareje
Filipovy, ptal se svých učedníků: "Za koho lidé pokládají Syna člověka?" Oni
řekli: "Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za
jednoho z proroků." Řekl jim: "A za koho mne pokládáte vy?" Šimon Petr
odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého." Ježíš mu odpověděl: "Blaze tobě,
Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. A
já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji
nepřemohou. Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude
odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi." (Mt 16,13-19)
Nebo na jiném místě říká Kristus Petrovi: Já jsem však za tebe prosil, aby
tvá víra neselhala; a ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím." (Lk
22,32). Bylo období, kdy se apoštolové báli. Přesně vyjádřeno jde o dobu po
ukřižování Krista až do seslání Ducha svatého. Byli za zavřenými dveřmi, protože
stále ještě všechno zcela nepochopili. Teprve po seslání Ducha svatého byli
schopni vyjít a neohroženě hlásat radostnou zvěst o vykoupení člověka. Byli
k tomu uschopněni jednak tříletou výchovou, ale především dary Ducha svatého,
které o Letnicích přijali. Je jednoznačné, že Kristus založil Církev na
apoštolské tradici, ve které se předává autentický výklad od očitých svědků
událostí okolo utrpení a zmrtvýchvstání Pána Ježíše, který se předává
prostřednictvím nástupců apoštolů (biskupů) až do dnešních dnů. Biskupům je
svěřen úřad pastýřů a učitelů. Jsou k tomu vybaveni zvláštními dary Ducha
svatého. Tyto dary ve spojení s tradicí jsou základem pravosti a živosti
výkladu. Můžeme si to přiblížit jednoduchým příkladem z běžného života. Pokud si
dva blízcí lidé napíší dopis a třetí osoba si ho přečte, přestože bude napsán
rodným jazykem, s největší pravděpodobností mu třetí osoba neporozumí. Budou tam
srozumitelná slova, ale jejich obsah bude trochu odlišný. K tomu, abychom
bezezbytku porozuměli, budeme potřebovat jednoho, nebo nejlépe oba, kteří si
dopis napsali. Bude-li v dopise například vzpomínka na nějaký společný zážitek,
bude chybět dostatečně podrobné líčení, které není zapotřebí pisateli a
adresátovi, neboť oni dobře znají všechny podrobnosti. Třetí osoba však nikoli.
Ke správnému pochopení bude tedy potřeba jejich výkladu, případně jejich
odpovědí na dotazy. Z tohoto příkladu je zjevné, proč Kristus založil Církev na
dvanácti apoštolech. Nejen že máme k dispozici jejich písemné zaznamenání života
Krista, ale také potřebujeme živé působení Ducha svatého k výkladu skrze jejich
nástupce. Tak se biskupové stávají autentickými svědky Krista trpícího a
vzkříšeného.
|