|
Příprava na diecézní pouť 3
Příprava na
diecézní pouť, která se uskuteční 9. června v Sušici a bude věnována tématu
Církev a dnešní společnost.
třetíznámka
Církve:Všeobecná
V minulých katechezích jsme se zamýšleli nad jednotou a svatostí Církve. Obě
známky směřují k univerzálnímu poslání Církve, k její všeobecnosti. Zvláště
v dnešní době se může zdát, že Církev je pouze spolek s určitým zaměřením, úzká
skupina lidí, kteří se sdružují, aby naplnili své touhy a došli k jejich
uspokojení. Bylo by velmi nepravdivé tyto myšlenky přijímat a dále je rozvíjet.
Ještě před svým nanebevstoupením sám zmrtvýchvstalý Kristus dává učedníkům
nařízení: Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na
zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i
Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A
hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku." (Mt 28,18-20)
nebo v evangeliu svatého Marka: "Jděte do celého světa a kažte evangelium
všemu stvoření. Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude
odsouzen. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět
démony a mluvit novými jazyky; budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco
smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je." (Mk
16,15-18). Z vlastních slov Krista Ježíše je patrné, že Církev je poslána ke
všem národům a k celému stvoření. Během staletí však došlo k postupnému
odštěpování jednotlivých církví. Prvním z velkých odštěpení bylo oddělení
Východní církve od Západní. Další dělení pak nastávala prostřednictvím
jednotlivých reformací a probíhá až do dnešních dnů. Přesto můžeme mluvit o
všeobecné Církvi, jejíž všeobecnost je dána jednak tím, že je v ní přítomen celý
Kristus, a jednak posláním od Krista, které se netýká jen určité skupiny, ale
celého světa. Kristus je hlava Církve a boží lid je jeho tělo. Dostáváme také
prostředky ke spáse ve svátostech. Projevem univerzality je přímé a úplné
vyznávání víry, úplný svátostný život a kněžství předávané svěcením v apoštolské
posloupnosti, tak jak tomu bylo při založení Církve v den Letnic při seslání
Ducha Svatého. Posláním Církve pak je, aby celé lidstvo se všemi jeho hodnotami
přivedla ke spojení s jeho hlavou Kristem v jednotě Ducha (LG 13). Univerzální
či všeobecná Církev není jen součtem jednotlivých církví, nejedná se o federaci.
Jde o stále tutéž Církev, kterou založil Kristus, univerzální svým povoláním
a posláním, třebaže zapouští kořeny v nejrůznějších kulturních prostředích a
sociálních a lidských podmínkách, a třebaže nabývá v každé části světa jiné
tvářnosti a liší se svými vnějšími projevy (Evangelii nuntiandi 62).
I lidé, kteří ještě nepřijali evangelium, jsou zaměřeni k Božímu lidu. Je to
zvlášť důležité si to uvědomovat dnes v době imigrační vlny z islámského
prostředí. Oni vyznávají Boha stvořitele a drží se víry Abrahámovi a klaní se
jako my jedinému Bohu, milosrdnému, který bude v poslední den lidi soudit. (LG
16 a Nostra aetate 3). Dokument Nostra aetate Druhého vatikánského koncilu také
mluví o jiných nekřesťanských náboženstvích jako židovství nebo buddhismus. Chci
se k vám, bratři a sestry, závěrem obrátit slovytohoto dokumentu:Nemůžeme se
obracet v modlitbě k Bohu, Otci všech, jestliže odmítáme chovat se bratrsky
k některým lidem, stvořeným podle Božího obrazu. Postoj člověka k Bohu Otci a
postoj člověka k bratřím lidem tak těsně souvisí, že Písmo praví: „Kdo nemiluje,
Boha nepoznal“ (1 Jan 4,8). Velice doporučuji všem tento dokument přečíst.
Je tedy jasně dána podstata všeobecnosti naší katolické Církve plynoucí z
její podstaty založení a poslání.
|
