Horní Bukovsko

Farnost

Dolní Bukovsko:

Základní údaje

Historie

Horní Bukovsko

Pověsti z Horního Bukovska

Svatý Štěpán na kostele v Horním Bukovsku.

Na vrcholu věže bývala plechová podoba svatého Štěpána. Když kostel zchátral, opravovali zedníci také věž, sundali i svatého Štěpána, ale protože se jim na věž nehodil, již ho zpátky nedali. Plechového svatého Štěpána si odnesl zedník Tesárek z Mažic, který na opravě kostela pracoval a doma jej odložil kamsi pod kůlnu. Bylo by se na svatého zapomnělo, kdyby nepřišly následky. V létě se přivalila velmi prudká bouře s lijákem a ta zničila úrodu na polích, takže rolníci nesklidili ani slámu. Byla z toho velká bída. To se opakovalo několik let, až přišel do vsi cizí poutník a poradil, že nebude lépe, dokud se svatý Štěpán nevrátí na kostel. Po dlouhém hledání byl nalezen pod kůlnou u Tesárků v Mažicích. Když o tom přišla zpráva na Horní Bukovsko, ihned vypravili velké procesí s korouhvemi do Mažic a ve slavném průvodu přinesli plechového svatého Štěpána, kterého už nedali na věž, ale na štít kostela, aby měl pěkný rozhled po kraji. Od té doby již nepřišly zničující bouře, protože se světec proti nim otočí a zahání je od vesnice. Proto musí svatý Štěpán zůstat trvale na kostele. Na památku této události se konávalo procesí každoročně z Horního Bukovska do Mažic, na den sv. Jana a Pavla 26. června.

Pověst o založení kostela na Horním Bukovsku

Před dávnými léty všude v okolí dnešního Horního Bukovska byly hluboké lesy a v nich mnoho zvěře všech druhů. Jednou v těch lesích s družinou lovil jakýsi vladyka. V loveckém zápalu se odloučil od družiny a hnal se za jelenem a zabloudil. Když si uvědomil, že je čas k návratu, marně hledal družinu a cestu z lesa. Bloudil až do pozdní noci, až unaven ulehl do mechu a tvrdě usnul. Domníval se, že až si odpočine, cestu z lesa najde, ale druhý den opět bloudil. Kůň se sice napásl, ale vladyka únavou a hladem zemdlel, stále bloudil a cestu nemohl najít. V zoufalství klekl do mechu, prosil svatou Pannu o pomoc a slíbil, že vystaví v těchto místech kostel jí zasvěcený, když bude zachráněn. Jakmile vyslovil slib, cestu našel a byl zachráněn.

Aby splnil slib, poručil stavět kostel, ale ne v lese, kde bloudil, ale u svého sídla, aby měl blízko do kostela. Jaké však překvapení, když ráno všechno, co bylo vystavěno ve dne, se ztratilo. To se opakovalo celý týden, až si vladyka uvědomil marnost svého počínání. Poslal své služebníky do lesa a ti se vrátili se zprávou, že všechno, co vystavěli u vladykova sídla, bylo postaveno v lede, jen je třeba stavbu dokončit. Vladyka přikázal stavbu dokončit a to je nynější kostel na Horním Bukovsku.