|
|
||||
|
|
|
||
|
|
 |
|
|
|
|
||||
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
Farnost Lomnice nad Lužnicí:
|
Lomnické kostely
Kostel sv. Jana Křtitele (na severozápadím okraji města) - na místě dnešního kostela existovala starší svatyně nepochybně ještě před lokací městečka i vznikem hradu. Dnešní kostel, tvořený obdélnou lodí, pětiboce uzavřeným presbytářem a severní sakristií, byl zřejmě nově postaven po požáru roku 1358 (žebrová klenba dochována jen v sakristii; klenba presbytáře je barokní, loď je plochostropá). Roku 1467 byl vydrancován. Patrně až na přelomu 15. a 16. století byla k jižní zdi lodi přistavěna mohutná věž, která je typickým pozdním dílem pozdně gotické rožmberské huti; nároží mají pravidelné zazubení zaříznutím omítky, v ploše hrubých omítkových ploch jsou znakové omítkové terče a hlazené okenní pasparty. Dokladem obranné funkce věže i celého areálu kostela jsou četné klíčově střílny. Koncem 16. století bylo k věži přistavěno schodiště se sgrafitovým kvádrováním a zubořezem. Exteriér presbytáře byl vyzdoben nástěnnými malbami. Roku 1650 kostel vyhořel. Roku 1793 byl presbytář nově zaklenut valenou : klenbou s lunetami a byly zvýšeny stěny lodi. Nová střecha lodi však přesto nedosáhla hřebene střechy vyššího presbytáře. Starší tabulový strop lodi byl nahrazen rákosovým stropem. Věž dostala již roku 1779 nové římsy a okna a byla o 1 střevíc zvýšena. Roku 1792 byl vystaven kůr. Schody byly do dnešní podoby vystavěny roku 1814. Do dnešní podoby byla věž novogoticky upravena roku 1872. Obraz sv. Jana Křtitele na hlavním oltáři pochází od Josefa Peške z Lovosic z r. 1838. Z nařízení císaře Josefa II. byl roku 1793 hřbitov u kostela obehnán zdí. Nový hřbitov byl postaven až roku 1893 a 8. října tohoto roku byl vysvěcen.
Kostel sv. Václava, původně hradní kaple Božího těla a sv. Petra a Pavla. Hradní kaple se čtvercovou lodí a s klenutým, pětiboce uzavřeným presbytářem byla vysvěcena roku 1359. Postavil ji Vilém z Landštejna. Dochovala se prakticky v intaktní podobě jako jediná část zaniklého lomnického hradu. Jako kostelík byla využita zřejmě až od roku 1645, kdy byla upravena. Za Josefa II. byl kostel zrušen, roku 1862 byl však obnoven a doplněn na jižní straně novými přístavbami. Na někdejší existenci gotické sakristie a předsíně poukazují soudobé portálky. Současně byla rozšířena všechna okna a západní vstup, výrazně byla snížena střecha presbytáře, která původně dosahovala až po hřeben lodi, jak je dodnes patrné. Při opravě v 90. letech 20. století byly některé mladší přístavky odstraněny. Hlavní oltář se sochou sv. Václava pochází od Martina Schmorzmaira, stolaře z Č. Budějovic, z r. 1658. Za císaře Josefa II. byl kostel roku 1787 zrušen. Budova začala pustnout. Teprve v letech 1848-1862 byl kostel znovu opraven a vysvěcen. Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice původně dřevěná poutní kaple, na jejímž místě byl roku 1671 postaven zděný kostel, který byl roku 1787 zrušen a později zbořen.
Lomnice nad Lužnicí leží v rovině Třeboňské pánve, 2 km západně od řeky Lužnice, v samém srdci třeboňské rybniční soustavy. Jižně od Lomnice se kromě Služebného rybníka rozkládá rozsáhlý rybník Velký Tisý, z něhož vytéká jednak Tisý potok, protékající mezi městem a Lužnicí, do níž se mezi Klecí a Frahelží vlévá, jednak Miletínský potok (napájející rybníky Dvořiště a Koclířov), obtékající východní stranu města a ústící pod Papírnou do Tisého potoka. Dříve se podle rybníka nad městem nazýval též Služebný potok. Severozápadního okraje města se dotýká zčásti umělý tok Zlaté stoky, napájející většinu rybníků třeboňské soustavy. Severně od Lomnice protéká strouha odvádějící vodu Lomnického rybníka při Zlaté stoce do Miletínského potoka. Na této strouze leží menší rybník Jindrlov. Lomnice byla zřejmě pojmenována podle potoka, nad nímž nynější město leží. Toto pojmenování je písemně doloženo k roku 1367 (Lomnicze rivulus). Dnes se tak žádný z vodních toků v okolí města nenazývá, rovněž rekonstrukce vodního režimu před vybudováním rybniční soustavy je poněkud problematická, s velkou pravděpodobností však šlo o nynější Miletínský, (Služebný) potok. Původ Lomnice sahá před rok 1265, kdy se po ní psal Oldřich z rodu erbu růže. S velkou pravděpodobností zde tedy již v té době existovalo feudální sídlo, asi již pozdější lomnický hrad. Lomnice pak byla důležitým sídlem jednotlivých větví erbu růže, zejména větve landštejnské. Roku 1359, kdy se světila hradní kaple (dnes kostel sv. Václava), byl již Lomnici i starší farní kostel sv. Jana Křtitele. Kdy se Lomnice stala městečkem, není známo. Roku 1382, rok po přechodu do královských rukou, bylo městečko, nepochybně již delší dobu existující, povýšeno na město s právem hradeb. Ze skutečnosti, že privilegium z roku 1382 bylo psáno německy, lze usuzovat, že městská správa se od lokace (založení) až do konce 14. století udržela v německých rukou. Lomnice nad Lužnicí patří z urbanistického hlediska k nejzajímavějším městům jižních Čech. Poloha farního kostela sv. Jana Křtitele na samém severozápadním okraji historického i nynějšího intravilánu se nepochybně váže na nejstarší sídelní situaci před vznikem města. Se značnou pravděpodobností lze za pozůstatek půdorysu původní vsi při kostele považovat trojúhelný návesní prostor, jehož západní cíp ústí do kostelního areálu. Otevřenou otázkou zůstává, zda nejstarší lomnické vítkovské sídlo nemohlo existovat již někde v blízkosti kostela. Za pozornost jistě stojí i pozůstatek systému menších rybníků, zachycených na mapě stabilního katastru z roku 1828 podél severozápadního obvodu této části Lomnice, které snad mohl mít nějaký obranný význam, neboť původně snad oddělovaly uvedenou náves od hrazeného areálu kostela. Jejich stáří je nejisté, nutně však asi nemusely vzniknout až·v závislosti na vybudování pozdně středověké Zlaté stoky. Založení lomnického hradu znamenalo novou vývojovou etapu Lomnice. Byl situován na nízké terase nad Miletínským potokem, jihovýchodně od staré vsi. Kdy se tak stalo, není jisté, nejpozději však zřejmě ve 2. polovině 14. století, možná však již před rokem 1265. Polohu hradu dnes vyznačuje kostel sv. Václava. Hradní
kaple Božího Těla a sv. Petra a Pavla 1368-1370 Buzek, farář ze Střížova dosazen do hradní kaple 1370-1380 Vilém ze Stříbrce, hradní kaple 1380-1389 Mikuláš z Bukovska, hradní kaple 1389-1413 Jetřich, syn Ondřeje ze Lhoty, hradní kaple 1413- ? Jan z Jince, hradní kaple Kostel
sv. Jana Křtitele 1409- ? Protiva, farář lomnický 1420-1627
kališnická farnost od
1627 katolická farnost 1627-1631
P. Zachariáš Peckař od
1899 děkanství LOMNICKÁ FARNOST - ve 2. polovině 14. století děkanát Chýnov, arcijáhenství Bechyně; - farní kostel je doložen roku 1359 - roku 1713 farní kostel sv. Jana Křtitele, škola, kaple sv. Václava (bez lidu) za mostem, u hřbitova. kaple sv. Trojice - 1899 děkanství
|
|
Design and web by Petr Mizera, © 2008 |
|
