DUCHOVNÍ

SLOVO:

  

5. neděle postní

    

4. neděle postní

    

3. neděle postní

    

2. neděle postní

    

1. neděle postní

    

7. neděle v mezidobí

    

6. neděle v mezidobí

    

5. neděle v mezidobí

    

4. neděle v mezidobí

    

3. neděle v mezidobí

    

2. neděle v mezidobí

    

Svátek Křtu Páně

    

Svátek Svaté rodiny

    

 

Úvaha nad evangeliem 1. neděle postní

 

 

Kdyby zabloudil na dnešní bohoslužbu nevěřící člověk a slyšel čtení evangelia, asi by si pomyslel: To jsou báchorky! Ďábel poletuje s Ježíšem, hádá se s ním, poučuje ho! Je vidět, že náboženství v dnešní pokrokové době už nemá co dělat!

A co my? Odsoudíme, aniž bychom se snažili porozumět? Takovou reakci pozorujeme přečasto v internetové diskusi, především o náboženských tématech, ale i jinde. Ihned se vynoří množství „odborníků“, kteří posuzují a většinou i odsuzují hlava nehlava. Když se však na jejich příspěvky podíváme zblízka, snadno poznáme, že mnohdy nemají o tom, co kritizují, ani základní vědomosti. Takže je následovat nebudeme, spíše se na úryvek, vyňatý z Lukášova evangelia, podíváme podrobněji. – A hle, ono to není nic tajemného!

 

Pokušením, kterým procházel na poušti Ježíš, prochází totiž každý z nás – a to i opakovaně. Takže účelem čtení je podat návod, jak Ježíš nad pokušením vítězil, a naučit se tomu od něho.            

 

První útok pokušitele.

Vypočítaný útok!

 

Ježíš je vyčerpán postem a bděním, má hlad a žízeň. Jeho duše i tělo strádá…

Pokušitel, moudrý a zkušený pán, toho hned využívá: Tys přece Boží Syn. Proč se tedy trápíš? Vím, co ti leží na srdci, ale mysli také na sebe, to je vlastně  to hlavní! Na ostatní přijde také čas, ale pěkně po pořádku: První jsi ty. Nuže, dej na mou radu. Takový čerstvý chléb…

Jestliže čekáme, že Ježíš se s ním pustí do debaty, že bude vysvětlovat, obhajovat, že si povzdechne, co zkusí, mýlíme se. Odpovídá krátce, slovem Božím: Člověk nežije jen z chleba!

 

musím být také připraven, že pokušení přijde, když budu zesláblý. Když se v někom zklamu, když se mi bude zdát, že nic nemá smysl. Že mé snažení je bezcenné. Když mě bude v duši pálit: Proč se vlastně  o to snažím? Copak se lidé na mne už stokrát nevykašlali?

Pokušitel moudrý a zkušený pán, mi hned dá za pravdu: Děláš chybu, moc myslíš na druhé – a oni to neocení. Starej se především, aby ses měl dobře, jak je to jen možno.

 Myslete na chleba, tak hrozili církevní tajemníci v minulém režimu kněžím. Myslete na sebe a buďte poddajní a poslušní našich nařízení a mlčky snášejte, jak hubíme víru – nebo přijdete o místo.

Teď možná pokušení doráží na mne: Mysli na sebe, na chleba. První jsi ty. Možná, že jsi nejen první, ale jediný, kdo za něco stojí.

Jak odpovím? Vím, že potřebuji chleba. Nejen mé tělo, i má duše. Ale pro ni je chlebem Boží slovo: Miluj. Miluj Boha nade všechno, lidi jako sebe. Láska, nabídnutá Božím slovem,  je chlebem mé duše.

 

Druhý útok pokušitele.

Veliký útok!

 

Ježíš vidí krásu i moc, jak je nakupena v pozemských říších. A slyší nabídku pokušitele: Můžeš to mít. Je to moje a rád ti to dám, ovšem: když se mi pokloníš. Ďábel sice lže, svět mu nepatří, ale kdo by odolal vidině bezstarostného,  slastného života!?

Ježíš ano: Jen Pánu, svému Bohu, se budeš klanět, jen jemu sloužit!, odpovídá opět krátce slovy Písma.

 

mívám také na vybranou. Mohl bych leccos mít, ale musel bych se poklonit zlému. Čili nebýt vždy poctivý, zamhouřit oko, vzít úplatek, krýt viníka, sem tam něco zařídit bokem. Možnosti jsou nekonečné. A lidé? Vždyť tak jednají s drzou tváří dnes a denně!

Jen svědomí je třeba umlčet: Stojí ti za to získat třeba celý svět – ale ztratit duši? A místo pokleknout před Láskou, kterou je Bůh, se válet v prachu před tím, kdo nechce nic jiného, než tě nakonec ulovit pro věčnou zkázu?

Jak odpovím: Pane, ať tvůj obličej svítí a září v mé duši, abych vždy s radostí i chvěním klečel před tebou!

 

Třetí útok pokušitele.

Rafinovaný útok!

 

Ježíš se chystá začít boj o spásu světa. Boj, který vyvrcholí na Golgotě.

Ale proč bys to bral tak poctivě?, šeptá pokušitel. Na lidi musíš chytře. Divadélko: Třeba můžeš seskočit s chrámových hradeb do kidronského údolí. Lidé budou křičet hrůzou, ale tobě se nic nestane, máš přece anděly – a už budeš miláčkem davu. Lidé chtějí tyátr, poskytni jim ho. A kříž, to pusť z hlavy. Svého oblíbence lidé nevydají.

Opět zazní z Ježíšových úst věta Písma: Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha!

 

to vidím zcela zřetelně. Divadlo, podvod:

Kolik se podvodně prodá i bezcenných věcí!

Kolik peněz vymámí podvodníci z úplně cizích lidí!

Kolik nešťastných doplácí celý život na důvěru danou podvodníkovi!

A teď mi pokušení radí, abych se také vydal na kluzkou cestu podvodu a lži?

Pokušení mi to radí? Není to ale ten, kdo už prvním lidem radil: Nic se Boha nebojte. Jen okuste! Budete jako on!

A jak to lákání dopadlo?

 

Je čas skončit naši úvahu. Jen ještě poprosme:

Otče, ať tvé slovo sytí mou duši, aby byla zdravá a radostná.

Otče, ať tvůj obraz svítí v mé duši, abych nehledal štěstí mimo tebe.

Otče, ať rád kráčím úzkou cestou pravdy k spáse.

 

Design and web by Petr Mizera, © 2008