Úvaha nad evangeliem 5. neděle v liturgickém
mezidobí
Dnes se odebereme na sever Židovské země, do Palestiny ke Genezaretskému jezeru.
Je 21 kilometrů dlouhé a 9 kilometrů široké, 12 až 20 metrů hluboké, s tůněmi až
250 metrovými. Leží 212 metrů pod úrovní Středozemního moře a protéká jím řeka
Jordán. Je bohaté rybami. Už v biblických dobách proto skýtalo obživu rybářům
v pobřežních vesnicích. V zimě a na jaře je tam příjemně, v létě však
nesnesitelné horko – až 40 stupňů. Ježíš v jeho okolí strávil většinu svého
veřejného působení. Na příklad jména Kafarnaum, Tiberias a další jsou obecně
známa.
I
dnes zastihneme Ježíše na břehu jezera. Tlačí se na něho lidé, aby
poslouchali slovo Boží.
Šťastný kazatel, který dokáže vzbudit
takový zájem o věc Boží!
Jenže hrozí nebezpečí, že zástup nakonec srazí Ježíše do vody. Ten si však
všimne, že u břehu stojí dvě loďky a vstoupí do Šimonovy. Dá odrazit kousek od
břehu a odtud učí zástupy..
Když skončí, chce Petra odškodnit: Zajeď na hlubinu a hoďte do vody sítě!
Petr váhá: Lovili jsme marně celou noc, kdy jsou ryby u hladiny, co tedy
čekat ve dne, kdy je voda teplá a ryby hlouběji? Hned však dodává: Ovšem,
Pane, když tak chceš ty, vrhnu síť!
To
je první velké ponaučení dnešního evangelia:
Zajeď na hlubinu!
Přemýšlej, jak žiješ, jak mluvíš, jak jednáš.
Zlobíš se na Boha, když ti nedá vše, co chceš.
Od případu k případu si zašvindluješ, když se ti to zdá snazší, výhodnější,
výnosnější.
Žiješ a lovíš v mělkých vodách a snažíš se tak vyvarovat obtíží a kritiky
bezzásadových sousedů a známých.
Když se ti to hodí,
snadno dnes říkáš ANO, přesto že jsi včera tvrdil NE.
Prohlašuješ, že si nechceš komplikovat život a že je tedy moudré, někdy
zamhouřit oko a nebýt tak “akorát“.
Máš dvojí metr, když hodnotíš sebe a bližní.
V tom případě Ježíšovi loďku nenabízej: Na hlubině byste se utopili.
Nebo ti v srdci svítí evangelium jako maják na skalnatém břehu a ty v jeho záři
dohledáš hlubinu bezpečnosti, kde už rozhoduje jen pravda a láska.
Chceš sloužit Bohu – ne, aby Bůh sloužil tobě.
Často se modlíš: Buď vůle tvá -- a uvědomuješ si, co to znamená.
Snažíš se hodnotit lidi poctivě, jako soudíš sebe.
Nasedej, Ježíš už přichází k tvé lodičce… Rád použije tvých služeb.
A
druhé poučení, ba příkaz:
Hoď do vody síť k lovu!
Jsi pokřtěn a tím poslán hlásat evangelium.
Ano, i když nejsi knězem. V dnešní myšlenkově labilní době možná právě proto,
že nejsi knězem. Žiješ tam, kam slovo kněze nedolétne. Kde by skončilo na
smetišti nedůvěry, odporu a urážek.
Co máš činit? Hoď síť k lovu. Lidé tě znají, ať tě poznají jako křesťana:
Ne jako výstředního, nesnášenlivého bojovníka za víru.
Ne jako přísného soudce živých, mrtvých.
Ne jako člověka vysoko vystaveného nad bídu světa.
Ať tě lidé poznají
jako milosrdného Samařana, který neváhá pomazat olejem slitování bolavé rány i
bolavá srdce bližních.
Ať tě poznají jako
milujícího otce, který nepřestává čekat na návrat marnotratného syna.
Ať v tobě poznají
Ukřižovaného, který s kříže nesvolával Boží tresty, ale odpuštění.
Třetí
poučení nám podává Petr. Obrací se k Ježíšovi:
Pane, když to říkáš ty, rozestřu sítě k lovu.
Mně i každému
z nás Ježíš říká: Potřebuji tě.
Jak odpovím? Chci
se zařadit mezi tvé apoštoly, Pane.
Vidím v tvém
evangeliu výjimečný Boží dar světu: nabídku spásy.
Vidím v tvém
evangeliu Boží ruku podanou lidem: kompas, ukazující k pravdě.
Vidím v tvém
evangeliu hlubinu, kam chci veslovat svou životní lodičku a ukázat tak směr
hledajícím bližním.
Nechci sedět netečně s rukama v klíně.
Pane, pomoz, ať rozestřu sítě k lovu!
|