DUCHOVNÍ

SLOVO:

  

2. neděle v mezidobí

    

Svátek Křtu Páně

    

Svátek Svaté rodiny

    

4. neděle adventní

    

3. neděle adventní

    

2. neděle adventní

    

1. neděle adventní

    

34. neděle v mezidobí

    

33. neděle v mezidobí

    

32. neděle v mezidobí

    

Památka zesnulých

    

    

 

Úvaha nad evangeliem 4. neděle adventní

 

 

Vánoce jsou přede dveřmi. Nejsou to nejstarší křesťanské svátky: těmi jsou velikonoce. Z tak zvaného Filocalova kalendáře je zřejmé, že se vánoce v Římě slavily 25. prosince roku 336.  Císař Aurelián totiž zavedl v roce 274 svátek ke cti narození Neporaženého boha Slunce. Očekával, že společné slavení tohoto svátku sjednotí jeho obrovskou říši. Církev proti tomu zavedla svátek Narození Krista jako Slunce spravedlnosti.  Oslava se rychle rozšířila na Východě i na Západě a měla výrazně náboženský ráz. Tak tomu bylo donedávna.

 

V současnosti je mnohdy pravý, duchovní smysl vánoc zapomenut. Jejich oslava probíhá v hojnosti darů i pokrmů, ale namnoze bez Ježíše.

 

 Snad jste si v předvánočním shonu stačili povšimnout, že probíhá akce: Zachraňte Ježíška. Její autoři horují proti Dědu Mrázovi a Santa Klausovi, kteří jsou Ježíškovými konkurenty, dovezenými z východu i západu a postupně jej vytlačujícími z vědomí lidí. Nevím, jak je akce zdařilá, jenom připomínám, že Ježíšek je stejně pohádková bytost jako ti dva. Nikdy neexistoval a neexistuje Ježíšek, který se stále jen usmívá, od nikoho nic nechce, rozdává dárky a rád poslouží jako poutač nad zbožím vystaveným k prodeji. A když k tomu ještě nad prodejním pultem zní koleda: Nám, nám, narodil se…, je dílo dokonáno. Kdo má v srdci špetku víry v Boha a úcty k odkazu křesťanství, ten to bolestně cítí.

 

Takže bychom měli akci, Zachraňte Ježíška upravit takto: Zachraňte Ježíše Krista. Čili: Zachraňte víru v něho pro sebe, pro své nejbližší. Vánoce jsou totiž jeho narozeniny, on není bytost z pohádek a bájí, on skutečně žil a máme o něm písemné záznamy u jeho židovských i pohanských současníků. On nám opravdu může a chce přinést vzácné dary. Jenom je třeba ho pro sebe zachránit, to znamená otevřít mu duši a srdce. Vpustit ho dovnitř, poznávat ho v evangeliu, naslouchat jeho pravdám, posvěcovat se jeho láskou, čerpat jeho sílu.

 A statečností, opřenou o jeho božskou moc, optimismem, vyvěrajícím z jeho zaslíbení, zájmem o každého, komu můžeme prospět, vydávat Ježíši Kristu svědectví. Samozřejmě, že ne jen o vánocích…

 

Ze srdce vám všem přejeme vánoce ve zdraví, spokojenosti a pokoji. Především však vánoce s Ježíšem.

 

 

Design and web by Petr Mizera, © 2008