|
Úvaha nad evangeliem 4. neděle adventní
Vánoce jsou přede dveřmi. Nejsou to nejstarší křesťanské svátky: těmi jsou
velikonoce. Z tak zvaného Filocalova kalendáře je zřejmé, že se vánoce v Římě
slavily 25. prosince roku 336. Císař Aurelián totiž zavedl v roce 274 svátek ke
cti narození Neporaženého boha Slunce. Očekával, že společné slavení
tohoto svátku sjednotí jeho obrovskou říši. Církev proti tomu zavedla svátek
Narození Krista jako Slunce spravedlnosti. Oslava se rychle rozšířila na
Východě i na Západě a měla výrazně náboženský ráz. Tak tomu bylo donedávna.
V současnosti je mnohdy pravý, duchovní smysl vánoc zapomenut. Jejich oslava
probíhá v hojnosti darů i pokrmů, ale namnoze bez Ježíše.
Snad jste si v předvánočním shonu stačili povšimnout, že probíhá akce:
Zachraňte Ježíška. Její autoři horují proti Dědu Mrázovi a Santa Klausovi,
kteří jsou Ježíškovými konkurenty, dovezenými z východu i západu a postupně jej
vytlačujícími z vědomí lidí. Nevím, jak je akce zdařilá, jenom připomínám, že
Ježíšek je stejně pohádková bytost jako ti dva. Nikdy neexistoval a neexistuje
Ježíšek, který se stále jen usmívá, od nikoho nic nechce, rozdává dárky a rád
poslouží jako poutač nad zbožím vystaveným k prodeji. A když k tomu ještě nad
prodejním pultem zní koleda: Nám, nám, narodil se…, je dílo
dokonáno. Kdo má v srdci špetku víry v Boha a úcty k odkazu křesťanství, ten to
bolestně cítí.
Takže bychom měli akci, Zachraňte Ježíška upravit takto: Zachraňte
Ježíše Krista. Čili: Zachraňte víru v něho pro sebe, pro své
nejbližší. Vánoce jsou totiž jeho narozeniny, on není bytost z pohádek a
bájí, on skutečně žil a máme o něm písemné záznamy u jeho židovských i
pohanských současníků. On nám opravdu může a chce přinést vzácné dary. Jenom je
třeba ho pro sebe zachránit, to znamená otevřít mu duši a srdce. Vpustit ho
dovnitř, poznávat ho v evangeliu, naslouchat jeho pravdám, posvěcovat se jeho
láskou, čerpat jeho sílu.
A statečností, opřenou o jeho božskou moc, optimismem,
vyvěrajícím z jeho zaslíbení, zájmem o každého, komu můžeme prospět,
vydávat Ježíši Kristu svědectví. Samozřejmě, že ne jen o vánocích…
Ze srdce vám všem přejeme vánoce ve zdraví, spokojenosti a pokoji. Především
však vánoce s Ježíšem.
|
