DUCHOVNÍ

SLOVO:

  

Příprava na diecézní pouť 4

    

Příprava na diecézní pouť 3

    

Příprava na diecézní pouť 2

    

Příprava na diecézní pouť 1

    

4. neděle postní

    

3. neděle postní

    

2. neděle postní

    

1. neděle postní

    

5. neděle v mezidobí

    

2. neděle adventní

    

1. neděle adventní

    

32. neděle v mezidobí

    

31. neděle v mezidobí

    

30. neděle v mezidobí

    

29. neděle v mezidobí

    

26. neděle v mezidobí

    

25. neděle v mezidobí

    

24. neděle v mezidobí

    

22. neděle v mezidobí

    

 

Homilie na 31. neděli v liturgickém mezidobí

 

Dnešní neděle jistě mnozí využijete k návštěvě hřbitova. Okrášlíte hroby svých zemřelých světlem a květinami. Naznačíte tak, že nezapomínáte na ty, kdo vás předešli na věčnost, že jste jim vděčni za lásku a oběti.

 Věřící člověk věnuje všem zesnulým i dar nejcennější, upřímnou modlitbu.

Poděkuje jim za to, že mu prošlapávali cestu životem.

Zapomene, vloudilo-li se jejich vinou mezi něho a je něco nedobrého.

 Uvědomí si, že i on je poutníkem k věčnosti, a zamyslí se, zda jde správnou cestou.

Zda nezapomněl při cestě krásnou krajinou, čili v dobrých dnech pohody a úspěchu, na věčný domov, k němuž kráčí.

Staří Římané měli heslo: Ať děláš cokoli, dělej to s rozvahou a nezapomeň na konec. Tím koncem není smrt a práchnivění, nýbrž věčnost a Bůh. Čili láska.

 

A cesta k té věčné Lásce?

Tou cestou je tvůj život od kolébky k dnešnímu dni a dále až k smrti.

Jaké byly tvé první kroky a kolik už jsi ušel na této cestě?

 

Ke knězi přiběhl mladý muž, plný radosti.

Otče, právě jsem byl přijat na vysokou školu, budu advokátem.

    Gratuluji, sdílím tvou radost.  A co budeš teď dělat?

Budu pilně studovat a stanu se známým odborníkem.

    A co potom?

Otevřu si advokátní kancelář

    A co potom?

Budu u soudu bránit pravdu a právo.

    To je krásné. A co potom?

Doufám, že budu úspěšný a také bohatý.

    Přeji ti to. A co potom?

Najdu si hodné děvče a ožením se. 

    Už předem přeji štěstí a Boží požehnání. A co potom?

Postavíme si pohodlný dům a doufám, že budeme šťastni a zdrávi.

    A co potom?

Přijdou děti, už dnes se těším.

    Ano, ano. Kéž se na nich dočkáte radosti. A co potom?

Dokud to půjde, budu pracovat. Potom odejdu do penze.

    A co potom?

Doufám, že budeme mít pěkné stáří. Budu mít konečně čas i na své koníčky.

    A co potom?

Potom, potom zemřu.

    A co potom?

 

A co potom?

 

 Naši zemřelí už toto poslední A co potom prožívají.                     

My k němu putujeme. Bude tedy dobře, když si o těchto posvátných dnech najdeme chvíli a projdeme ve vzpomínkách svým životem od dětství a mládí až k dnešku.  Abychom si uvědomili, zda v životě nebloudíme, nebo dokonce neutíkáme před Bohem…

Ach, to ne, nebloudíme, myslíme si.  My naopak prosíme Boha, aby nás vedl svými vnuknutími a podporoval svou milostí.

 

Oč však prosíme?

 

Bože, dej mi své požehnání, ať prožívám život ve zdraví, klidu a bezpečí.

 Vždyť já se modlím, chodím do kostela,

tím více tedy mohu spoléhat na tvou přízeň.

 Proste a dostanete, řekl přece Ježíš.

 

Nebo prosíme jinak?

 

Bože, podporuj mne, ať jsem ti užitečný.

Bože, ať na cestě životem nezabloudím.

Bože, ať vytrvám, dokud nepřijde ono poslední A co potom.

 

Bože, sviť nad dušemi našich zemřelých.

Design and web by Petr Mizera, © 2008